Malthusiánství
Většina režimů posledních dvou set let se shodovala na základní filosofii humanismu. Tedy cílem bylo zajistit lidem lepší životní úroveň. Zajistit hospodářský růst. Malthusiánství se od této filosofie odklání. Lidé si naopak mají utahovat opasky. Lidé jsou vnímáni spíše jako obtížný hmyz, kterého je třeba se zbavit. Pro stoupence této filosofie nepředstavuje vůbec žádný problém, pokud jejich politika lidem přivodí strádání. A protože lidé si to asi nedají jen tak líbit, bude prý třeba vláda pevné ruky.
Planetární krize vyžaduje vyhlášení výjimečného stavu?
Vymýšlením fiktivních katastrof se snaží alarmisté lidi přesvědčit, že nastala výjimečná krize, která ospravedlňuje vyhlášení výjimečného stavu. Někteří lidé se nepoučili z dějin 20.století a ze zkušenosti s nacistickou a komunistickou diktaturou. A navrhují, abychom na planetární "krizi" reagovali vyhlášením výjimečného stavu a nastolením "osvícené" globální diktatury.
Takové názory hlásá organizace zvaná Římský klub, která vznikla v roce 1968. Své názory otevřeně hlásá ve svých knihách. K Římskému klubu a jeho odnožím (Club of Madrid, Club of Budapest) patří nejvlivnější lidé světa.
Římský klub: Meze růstu [1]
„Zdá se, že lidé potřebují společnou motivaci v podobě společného nepřítele, aby se dokázali spojit a spolupracovat… hledání obětních beránků je taktika stará jako lidstvo samo. Když nevíte, co s domácí politikou, odveďte pozornost k hrozbám z vnějšku. Sjednoťme národy proti vnějšímu nepříteli, buď skutečnému, nebo k tomu účelu vymyšlenému..."
"Při hledání nového nepřítele, který nás sjednotí, nás napadlo, že se k tomuto účelu dá využít znečištění, hrozba globálního oteplování, nedostatek vody, hladomor a podobně."
Římský klub: Umění vládnout [3]
"Je možné, že pud válčit je v naší přirozenosti zakořeněn, jelikož od vzniku Homo Sapiens byl našemu druhu užitečný. Nyní se už takové chování stalo něčím dysfunkčním. Chceme-li však takové zakořeněné mechanismy vymýtit, může to vyžadovat obdobu radikální operace, bez umrtvení. Není tedy nemožné, že jedinou cestou, jak zastavit lidstvo ohrožující konflikty zbraněmi hromadného ničení, bude zavedení Světového Leviatana. To může mimo jiné mít formu autoritářské vlády koalice supermocností, které použijí brutální násilí, aby eliminovaly válku a zničily všechny zbraně hromadného ničení ve všech zemích kromě sebe. V takovém případě raison d’humanité může vyžadovat, abychom se po této cestě vydali, ačkoli za to můžeme draze zaplatit ztrátou řady základních hodnot, včetně lidských práv.“ (str. 87)
Yehezkel Dror, který pro Římský klub tuto knihu sepsal, v jiných svých textech hovoří ještě otevřeněji. Třeba jeho článek „The Bitter Necessity: A Global Leviathan“ (Nutné zlo: Světový Leviatan publikováno v říjnu 2001 na webu World Future Society):
„Hodnotit rodícího se Globálního Leviathana dnešními koncepty a mravními hodnotami je zavádějící. Snad bude obecně prospěšný, založený na obecném souhlasu, posune lidstvo kupředu a omezí svá autoritářská opatření na minimum. Ale zaručeno to není…. Globální Leviatan není důvodem k radosti a může nás přijít draho. Ale nevydat se směrem k vytvoření Globálního Leviatana je pravděpodobně ještě riskantnější. Je to hořký lék, ale zachraňuje život. Dokud lidstvo nedospěje a nezmění se k lepšímu.“
Římský klub: Lidstvo na rozcestí [4]
...Země má rakovinu a tou rakovinou je lidstvo (The Earth has cancer and the cancer is Man).
Nezapomínejme na přírodu [5]
"Podle Hobbese je nejsilnějším pudem strach. Především ten ovládá lidské konání. Aby se lidé zbavili strachu, uzavřou úmluvu, která vytvoří velkého Leviatana, polo-absolutistický stát, který své poddané udržuje v posvátné bázni a zabraňuje, aby se neustálý nedostatek nezvrhl v otevřenou válku" (str. 19)
Diktatury nevedou k pokroku a rozvoji. Podle ŔK to nevadí, protože pokrok je jen mýtus. Římský klub odsuzuje Johna Locka, filosofa 17.století, za to, že podporoval pokrok, růst a expanzi.
„Podle Lockeho, máme-li bídu zmínit, či dokonce odstranit, stačí prý jen zvýšit výrobu. Odpovědí na hrozbu bídy je hospodářský růst a expanze. S Lockem lidstvo, tedy lidstvo Západu, začíná svůj úprk vpřed, aby uniklo bídě… V tomto úprku vpřed se příroda… stává úhlavním nepřítelem lidstva. Příroda totiž nedává člověku dostatek a člověk s ní musí zápasit, aby si podmanil Zemi a aby ji donutil plodit více…. Evropské osvícenství a mýtus pokroku se tedy dají zčásti vykládat jako útěk před bídou…. Totéž lze říci o evropské koloniální expanzi. Pro Lockeho byla Amerika prázdným kontinentem, který mohl pomoci zmírnit bídu v Evropě. Kolonialismus a expanze nalézaly svou legitimitu právě jako boj za zmírnění bídy. Cecil Rhodes, největší imperialista 19.století, otevřeně říkal, že imperialismus je nutností, máme-li zabránit propuknutí třídního boje v Anglii. A už snil o nutnosti pokračovat s expanzí ve vesmíru. „Kolonizoval bych jiné planety, kdybych mohl,“ napsal. Jiným příkladem téhož je bývalý president Ronald Reagan, který v projevu při prvním startu raketoplánu Discovery… řekl americkému lidu, že je nutné dobýt vesmír, máme-li se zbavit válek, bídy a nedostatku na Zemi. Jde o stejný argument, jaký v 17.století použil Locke.“ (str. 19-20)
„Na rozdíl od Lockeho, Hobbes nikdy nepokládal úprk vpřed do prázdného prostoru jako možnou cestu, jak uniknout bídě. V kapitole 24 Leviatana píše o koloniích a zámořských plantážích a nikde nenavrhuje, že věčný boj muže proti muži by se dal vyřešit expanzí. Chápal, že problém nedostatku pramení v mezilidských vztazích…“ (str. 19-20)
„Hobbesova analýza se nakonec ukázala správná. Není možné uniknout bídě pomocí růstu a expanze. Po tři století jsme se řídili názory Johna Locka. Ale na sklonku 20.století je už jasné, že Hobbesova diagnóza problému nedostatku byla správnější. Nemusíme přijmout zavedení Leviatana (diktatury) jako lék, abychom uznali hloubku této diagnózy. Hobbes se nestyděl přiznat, že je dítětem strachu. (str. 26)
Leviatan [6]
Thomas Hobbes, kterého Římský klub pokládá za svého filosofa, žil v 17.století. Vyděsila ho Cromwellova revoluce a tak v roce 1651 napsal knihu "Leviathan". V ní odmítl první buržoazní revoluci novověku a odmítl demokracii. Prý jen diktatura dokáže zabránit, aby se společnost v době nedostatku propadla do válek a chaosu.
Jeho protipólem byl John Locke, první filosof obhajující anglickou demokracii.
Kdo k Římskému klubu patří:
Málokdo ví, že k ŘK patřil i president Václav Havel. [7]
K dalším členům patří světová smetánka: Kofi Annan (šéf OSN), Bill Clinton (president USA), Jacques Delors (šéf Evropské komise z doby vzniku EU 1992), Javier Solana (šéf NATO), Dalajláma, Gorbačov (poslední vůdce SSSR) atd. [8, 9, 10]
K Římskému klubu patřil i Maurice Strong (esoterický zakladatel eko-programu OSN, tzv. UNEP - pod něj patří klimatický panel OSN). [11]
K Římskému klubu patří i místopředseda klimatického panelu OSN pan Jean Pascal van Ypersele. [12]
Římský klub vznikl roku 1968 z iniciativy Jermena Gvishianiho (synovec sovětského premiéra Kosygina, syn generála NKVD) [13]
Reference:
[1] D.Meadows. Limits to Growth (1972)
[2] A. King, B. Schneider. The First Global Revolution (1991)
[3] Y. Dror. The Capacity to Govern (1994)
[4] M.Mesarovič, E. Pestel. Mankind at the Turning Point (1974)
[5] W. van Dieren. Taking Nature Into Account (1995)
[6] Thomas Hobbes. Leviathan (1651)
[7] V.Kremlík. O Havlově členství v Římském klubu se nemluví (Blog iDnes.cz 19.leden 2012)
[8] https://www.clubofrome.org/?p=2419
[9] https://www.clubofbudapest.org/members.php
[10] https://www.clubmadrid.org/img/secciones/CdM_List_MEMBERS_Eng_2012_web.pdf
[11] V.Kremlík. Za vznikem klimatického panelu OSN stojí sekta z Colorada (iDnes.cz 28.června 2011)
[12] 73rd Aurelio Peccei Lecture. Pozvánka na akci, kde je Ypersele přijat do EU kapitoly Římského klubu (29. září 2010)
[13] V.Kremlík. Římský klub a jeho světová socialistická revoluce (iDnes.cz 14.března 2011)
Další citáty z Římského klubu: https://green-agenda.com/
(c) Vítězslav Kremlík 2012, Klimaskeptik.cz, kremlik.blog@seznam.cz