Často kladené dotazy

Existují změny klimatu?

Ano. Klima se mění neustále už cca 4,5 mld let od chvíle, co tato planeta vznikla. Klima se mění z generace na generaci. Neexistuje nic jako "normální" klima.

Alpské ledovce tají. Už zase

Existuje skleníkový efekt?

Ano. CO2 je skleníkový plyn a tedy ohřívá atmosféru. Otázka je, jak moc. Sám o sobě toho CO2 ale mnoho nezmůže - jeho vliv by musely zesílit nějaké pozitivní zpětné vazby. Ty však dodnes nikdo neprokázal. Hlavní skleníkový plyn je ovšem vodní pára (za jejíž hladiny člověk nemůže), nikoli CO2. Ukazuje se, že vodní pára místo aby zesilovala vliv CO2 na teploty, tak uhlík spíše ignoruje - posledních 10 let uhlík stoupal, ale pára klesala.

Existuje globální oteplování?

Ano. Za poslední stovky let se oteplilo. Vidíme to např. na tání alpských ledovců, které na starých fotografiích byly někde jinde. O tom není sporu. Avšak po roce 1998 globální teploty deset let stagnovaly navzdory růstu CO2.

Je nejtepleji v dějinách?

Ne. V minulé době meziledové před 100 tisíci lety bylo tepleji. Podle vrtů v grónském ledovci to vypadá, že ve středověku bylo asi o 1°C tepleji než dnes a v holocéním klimatickém optimu před 6000 lety bylo asi o 2°C tepleji než dnes. V některých částech světa (například v USA nebo v Arktidě) bylo kolem roku 2000 stejně teplo jako v době druhé světové války. Hokejkový graf, který tvrdil, že dnešní teploty jsou rekordní, byl už vyvrácen jako omyl.

 

Mohou za oteplování lidé?

Lidé přispívají ke globálním hladinám CO2. Uhlík má však jen malý vliv na teploty. Daleko větší vliv mají oceánské cykly a kolísání sluneční aktivity. Většina oteplení za uplynulé století je přírodního původu. Lidé k teplotám mohli nějak přispět, ale naše měření teplot není dost přesné, abychom to mohli změřit. Za sto let se prý oteplilo o  0,75°C plus mínus 0,18°C. Jestliže by tedy lidé měli na svědomí dejme tomu 0,1°C, nerozeznáme to od chyby měření.

Je CO2 znečištění ovzduší?

Ne, oxid uhličitý není polutant narozdíl od kyanidu, popílku nebo síry.  CO2 je potrava pro rostliny a je nezbytný k fotosyntéze, která nám vyrábí kyslík. Při vyšších hladinách CO2 rostliny více rostou. V atmosféře bohatší na CO2 budou lepší úrody a my máme lepší šanci uživit přelidněnou planetu. Bojujme proti znečištění - CO2 ale není znečištění.

Jsou vyšší teploty špatná věc?

Obdobím vyšších teplot se v dějinách říká "klimatické optimum", protože jsou pro lidskou civilizaci prospěšné. V teplejších letech stromy více rostou, mají silnější letokruhy. Zahrádkáři dobře vědí, proč rostliny dávají do skleníku, kde je tepleji. Teplejší prostředí vegetaci prospívá. Naopak období chladnějších teplot pro lidskou společnost přinášejí problémy a neúrody.

Může oteplování za povodně?

Za posledních 100 let teploty rostly, ale povodně naopak soustavně klesaly. Existuje však cca 200 letý cyklus, ve kterém přichází období zvýšených povodní (tzv. malý pluviál). Jeden takový malý pluviál zřejmě právě probíhá. K takovým cyklům ale docházelo i ve středověku, před spalováním fosilních paliv.

Může za oteplování Slunce?

Sluneční aktivita ve 20.století dosáhla aktivity nejvyšší za stovky, možná za tisíce roků. Není tedy divu, že se oteplilo. Není to žádná záhada. Vynořujeme se z tzv. malé doby ledové (14-18.stol), kdy sluneční činnost byla nízká. Přesto alarmisté a klimatický panel OSN nikdy nezmiňují Slunce jako příčinu oteplování. To je velmi podivné. Ve zprávách IPCC dokonce chybí klíčové grafy stoupající sluneční aktivity. Není divu, první šéf IPCC byl člověk, který proslul ignorováním vlivu Slunce na klima.

Jakým mechanismem Slunce ovlivňuje klima?

Věda zatím neví, jakými mechanismy výkyvy sluneční aktivity ovlivňují pozemské teploty a klima. Výzkum je teprve v počátcích. Svensmarkova hypotéza říká, že když poklesne sluneční vítr, na Zemi dopadá více záření z vesmíru a proto vzniká více (ochlazujících) mraků. Jiným mechanismem může být kolísání tepelného výkonu Slunce, tzv. TSI. Nedávno zase vědci sérii chladných zim vysvětlovali poklesem UV záření ze Slunce. Atd.

 

Proč Sluneční činnost kolísá?

Sluneční aktivita kolísá v řadě cyklů a kvazicyklů. Například cca 11-letý Schwabeho cyklus slunečních skvrn. Nebo cca 200 let dlouhý Suessův cyklus. A další. Jejich příčinu zatím věda nezná... Existuje zatím jediný návrh a to je tzv. SIM hypotéza. Ta říká, že jak se planety svým gravitačním vlivem "přetahují" o Slunce, sluneční disk se pohybuje, mění se i rychlost toho pohybu. A tyto pohyby korelují s výkyvy ve sluneční aktivitě. Dosud ale nikdo neobjevil fyzikální mechanismus, jak by pohyby Slunce mohly mít vliv na jeho aktivitu.

Bude se oteplovat nebo ochlazovat?

Klimatický panel OSN tvrdí, že když se zdvojnásobí objem CO2 v atmosféře, tak se oteplí asi o 1,5-4,5°C. Zpravidla udávají cca 3°C.

My se domníváme, že to bude méně, asi 0,5°C až 1°C. Od roku 1988/1990 se oteplilo asi o půl stupně méně, než alarmisté (Hansen z NASA) předpovídali. To potvrzuje, že jsme měli pravdu a vliv CO2 je slabší.

 

Ale pozor. V nejbližších desítkách let (2000-2030) by teploty měly spíše klesat než stoupat. IPCC ignoruje přírodní ochlazující faktory.

A) Protože jsme v negativní fázi Pacifické dekadální oscilace (oscilace Tichého oceánu). Oteplování 70-90.let byla teplá fáze tohoto oceánského cyklu. Nyní až do 30. let 21.století budeme v chladné fázi

B) Protože jako každých 200 let se blíží minimum v tzv. Suessově cyklu sluneční aktivity. Jako bylo Maunderovo minimum či Spoererovo minimum.

 

Co myslíte, když říkáte "změny klimatu jsou nesmysl"?

Někdy slyšíte klimaskeptiky říkat "climate change is a hoax" nebo "oteplování je ptákovina" či "víra v klimatické změny je náboženství". To jsou zkratky, které mohou být ovšem zavádějící. Máme tím na mysli, že "hypotéza o lidmi zaviněném katastrofickém oteplení v důsledku emisí ze spalování fosilních paliv, jejichž vliv zesilují silné pozitivní zpětné vazby je založená na nedostatečných důkazech". Taková věta by však byla příliš dlouhá, proto se v konverzaci používají zkratky. Neznamená to, že bychom si mysleli, že klima se nikdy nemění nebo že se neoteplilo.