Může za chladné zimy úbytek arktického ledu?
(notrickszone, zdroj, zdroj) Léta jsme poslouchali, že globální oteplování povede ke stále teplejším zimám bez sněhu. Realita se ale vyvíjí jinak, což potvrzuje, že klimatologové klimatu nerozumí. Je to zkrátka ještě mladý a nezralý obor.
Alarmisté se ale zuby nehty drží představy, že za všechno může globální oteplování. A když se ochlazuje, tak za to prý také může oteplování.
Je chladněji, protože je tepleji.
V. Petuchov z PIK (Potstdamský ústav pro dopady klimatické změny) nás informuje: „Tvrdé zimy nevyvracejí globální oteplování, spíše ho potvrzují.“ (Hard winters do not refute global warming, instead they more so confirm it)
================
Slovenský blogger Juraj Vanovčan publikoval na anglickém klimaskeptickém webu Notrickszone zajímavý článek právě na toto téma.
Analyzuje v něm kuriozní tvrzení klimatologů PIK, že prý oteplení v Arktidě (úbytek ledu v arktických mořích) je příčinou chladnějších zim v Evropě.
(Zeleně arktický mořský led, fialově teplota evropských zim)
Data ale spekulace alarmistů nepotvrzují. V uplynulých desítkách jsme viděli, že stále teplejší Arktidě (méně a méně ledu) odpovídaly stále teplejší evropské zimy. Oteplení Arktidy tedy souvisí s teplejšími zimami, ne studenějšími.
Dokonce i v posledních letech (jakkoli dělat závěry z pár let je ošidné) vidíme spíše toto: Chladnější zimy v Evropě přišly v době mírného ZVÝŠENÍ rozsahu aktického ledu.
Autor data převzal z https://climexp.knmi.nl
Znovu vidíme smutný jev, že po klimatolozích musí práci opravovat blogger!
================
Překlad Vanovčanova článku od M.Pavlíčka:
Podle klimatických modelářů z Potsdamského institutu pro výzkum klimatických dopadů (PIK) v Potsdamu v Německu jsou poslední chladné zimy v Evropě způsobeny nízkým rozsahem ledu (v důsledku AGW) v Barentsově a Karském moři. Juraj Vanovčan tu má teď esej, dokazující, že opak je pravdou.
Vyvrácení tvrzení PIK o nízkém stavu ledu v Barentsově a Karském moři jako příčině studených zim
By guest writer Juraj Vanovcan
Při pojednávání třech po sobě následujících studených zim v severozápadní Evropě ortodoxní klimatologové teď dělají všechno možné, aby zabránili zmínkám o změnách trendů u ukazatelů NAO a AO a o ochlazování Atlantiku. Místo toho na povrch plavou různé bizarní teorie – od zpomalení Golfského proudu Velkou olejovou skvrnou v Mexickém zálivu až po strašlivé tání Grónských ledovcových štítů, které má mít stejný účinek. Všechny ignorují skutečnost, že Golfský proud je poháněn tropickými pasáty.
[img] https://notrickszone.com/wp-content/uploads/2011/01/Z_sea-europe2-275x300.gif
Obr. 1 Oblasti zvolené k přezkoumání hypotézy o nízkém rozsahu ledu jako příčině chladné zimy.
Další taktikou, kterou oteplovači ve snaze zachránit si krk používají je tvrzení, že nízký rozsah ledu v Barentsově a Karském moři může způsobit změny ve vzdušné cirkulaci, a tudíž umožnit, aby se arktický vzduch vylil do středních šířek. Tato teorie je však, jak uvidíme, pochybná. To, co ovládá evropské zimy, je převládající směr atmosférických cirkulací, nikoliv „zvýšený skleníkový efekt“.
Takovýto pokus spojovat chlad s teplem někde jinde, zde s domnělým poklesem rozsahu ledu v části Arktidy, nám připomíná, jak se Kevin Trenberth sháněl po „chybějícím teple“.
Klimatická data jsou z KNMI Climate Explorer volně k dispozici, tak si tvrzení PIK přezkoumejme.
Obrázek 1 ukazuje oblast Barentsova a Karského moře (6-80N, 10-100E) a severozápadní Evropu (45-70N, 10W-15E), kde podle jejich tvrzení nízký rozsah zdejšího ledu zapříčiňuje nízké teploty a sníh v Evropě.
Obrázek 2 ukazuje rozsah zimního ledu (D-J-F) v Barentsově a Karském moři spolu s odchylkami zimních teplot nad severozápadní Evropou.
[img] https://notrickszone.com/wp-content/uploads/2011/01/Z_icewinter-year.gif
Obrázek 2 Rozsah zimního ledu v Barentsově a Karském moři a zimy v severozápadní Evropě 1979-2010.
Vztah mezi těmito dvěma křivkami bije do očí; vztah sice existuje, ale úplně opačný k tomu, co tvrdí PIK! Např. nízký rozsah zimního ledu v letech 2007 a 2008 byl spojen s mírnými zimami v Evropě. A rovněž v polovině 80. let došlo ke studeným zimám i přes dost vysoký rozsah ledu v Barentsově a Karském moři. Následující Obrázek 3 ukazuje dva parametry v přímém vztahu:
[img] https://notrickszone.com/wp-content/uploads/2011/01/Z-ice-winter.gif
Obrázek 3 vztah mezi rozsahem zimního ledu v Barentsově a Karském moři a zimami v severozápadní Evropě v letech 1979-2010.
Matematici by mohli namítat proti statistické významnosti pozorovaného trendu, ale trend samotný je dost logický: Studené Barentsovo a Karské moře s větším zaledněním znamená studené zimy v severozápadní Evropě. Zatím ještě nelze vědět, kam zapadne graf se zimou 2010/2011, až se objeví na grafu výše, ale i kdyby byl nakonec outlierem, celkový trend už nezmění.
Tvrzení, že studené evropské zimy jsou způsobený nízkým rozsahem ledu v Barentsově a Karském moři není tudíž pozorovanými daty podložený.
Jelikož rozsah arktického ledu závisí převážně na severoatlantických teplotách povrchu moře, jak se ukazuje jinde (https://wattsupwiththat.com/2010/09/26/a-must-read-european-climate-alpine-glaciers-and-arctic-ice-in-relation-to-north-atlantic-sst-record/ ), tak není moc šance, že bychom se v dohledné budoucnosti dočkali výrazného nárůstu. Obrázek 4 ukazuje, že měsíční odchylky povrchových teplot moře v severním Pacifiku a severním Atlantiku založené na Reynoldsově datové sadě OI.v2.
[img] https://notrickszone.com/wp-content/uploads/2011/01/Zatl-pacsst.gif
Obrázek 4: Měsíční odchylky povrchových teplot moře SST v severním Pacifiku a severním Atlantiku od roku 1982.
Zřejmě je tu vidět prodleva 1-roku mezi oběma grafy s tím, že Atlantik je vlečen trendem Pacifických SST. Teplý vrchol SST v Atlantiku pozorovaný v roce 2010 vypadá, že má viditelně podobný protějšek v severopacifické události z roku 2009. Ale pacifické SST mezi tím spadly na úrovně, které jsme viděli jen v 80. letech. Bude-li Atlantik následovat, pak by rozsah letního mořského ledu v roce 2011 mohl vykázat výrazné nárůsty.
Budoucí pokusy vysvětlit nárůst Arktického ledového příkrovu oteplením někde jinde nepochybně vyvolá ještě větší pobavení a pochybnosti o hodnotě „vědeckého konsensu."