CLOUD: Svensmarkova hypotéza potvrzena. Už zase
Poslední staletí vidíme, jak pozemské teploty sledují sluneční aktivitu. Jakým způsobem ale Slunce ovlivňuje pozemské teploty? Podle satelitního měření se zdá že kolísání sluneční konstanty TSI (měřeno ve W/m2) je příliš malé než aby to dokázalo vysvětlit. S jedním možným mechanismem přišel v roce 1996 dánský badatel Henrik Svensmark. Povšiml si, že satelitem měřená nízká oblačnost kolísá synchronně s kosmickým zářením a cyklem slunečních skvrn.
Vyvodil z toho tzv. Svensmarkovu hypotézu. Kosmické záření se podílí na tvorbě (ochlazující) nízké oblačnosti. Když roste sluneční aktivita, sluneční vítr více chrání Zemi před zářením z vesmíru, takže oblačnost poklesne a oteplí se.
Hypotéza předpokládala, že kosmické záření vede v atmosféře k formování aerosolů. Tento předpoklad byl v letech 2007-2011 už čtyřikrát potvrzen. Zatím posledním potvrzením je experiment CLOUD, který použil urychovač částic v CERN. Svensmarkův kolega Nigel Calder na svém blogu se pozastavuje nad snahami experiment ututlat, protože jeho výsledky jsou pro alarmistickou doktrínu nepohodlné. Kirkbyho článek v Nature, který reportuje výsledky CLOUD, se o Svensmarkovi prakticky nezmiňuje, ačkoli smyslem pokusu bylo ověřit Svensmarkovu hypotézu.
Znepokojivé je, jak se tu měří dvojím metrem. Zatím nedovedeme vytvořit v laboratoři mrak od začátku do konce. Vzhledem k tomu slýcháme, že "by bylo předčasné říci, že kosmické paprsky mají výrazný vliv na klima…" Jenže o vlivu antropogenních emisí CO2 na klima toho víme ještě méně a fyzikální mechanismus tam narozdíl od Svensmarka zcela chybí. Protože ke změnám CO2 dochází až po změnách teplot. Tady ale bílá místa jaksi nevadí. Neslýcháme "bylo by předčasné říci, že spalování fosilních paliv má výrazný vliv na klima".
Doporučuji navštívit: https://thecloudmystery.com