Hladiny moří
GRAF 1: V době Sumerů před 5000 lety, pár staletí před vznikem pyramid, sahalo moře v Perském zálivu výše než dnes. Ruiny sumerských měst jako Ur jsou dnes ve vnitrozemí, tehdy ale byly u pobřeží moře. [1]
GRAF 2: Benátky se nepotápějí proto, že by tak rychle stoupaly hladiny moří. Potápějí se proto, že klesá zemská kra [2]. Rovněž Nizozemí se potápí ne kvůli nějakému velkému růstu hladin moří, ale proto, že tamější pevninská kra klesá. [3]
GRAF 3: Satelity ukazují, že v některých částech oceánu hladina dlouhodobě stoupá, zatímco jinde dlouhodobě klesá. Zde údaje za roky 1993-2008 z projektu Topex- Poseidon. [4, 5, 6]
GRAF 4: Maledivy jsou ostrovy kousek jižně od Indie. Zdejší president je velmi znepokojen zprávami médií, že globální oteplování má zatopit jeho ostrov. [7] Podle výzkumu Axela Nils-Mörnera však moře v této lokalitě nestoupá. Korálové útesy jsou živé a rostou. Naopak, hladiny prudce poklesly kolem roku 1970 a od té doby stagnují. Mörner zde dělal výzkum jako předseda INQUA Commission on Sea Level Changes and Coastal Evolution. Stál v čele katedry paleogeofyziky a geodynamiky university ve Stockholmu [8]
GRAF 5: Hladiny moří (horní obrázek) globálně stoupají už od půle 19.století, ač tehdy lidská produkce skleníkových plynů byla nízká. Spalování fosilních paliv zažilo boom až po druhé světové válce. Hladiny moří však 150 let stoupají stále stejným tempem. Je zde vidět pouze kolísání rychlosti růstu hladin (spodní obrázek) odpovídající cca 30 let dlouhému pacifickému oceánskému cyklu PDO (30+30). Hladiny moří rostly i ve 40-70.letech, kdy globálně teploty nerostly, byť šlo o růst pomalejší. Jde o tepelnou setrvačnost. Vidíme, že není pravdou, že by se v poslední generaci růst hladin moří trvale "zrychlil". Takto se zrychluje a zpomaluje celé dějiny. [9]
Hladina moří roste posledních 100 let stále stejným tempem 2 - 3 mm za rok. To znamená, že do roku 2100 by hladiny měly vzrůst asi o 27 cm. Klimatický panel OSN odhaduje růst mezi 18 - 59 cm do roku 2100. Alarmisté odhadují více. Jeden metr, dva metry, James Hansen & Al Gore dokonce pět metrů. Simulace New Yorku zatopeného tak, že mrakodrapy jsou pod vodou, jsou ale matením veejnosti. Tempem růstu 2 mm ročně by k takovému zatopení mohlo dojít teprve za tisíce let, ne do roku 2100. [10]
GRAF 6: Rekonstrukce měnících se hladin moří odvozená z Mobergovy rekonstrukce teplot. Zdá se, že ve středověku byly hladiny moří výše než dnes. Uvědomme si ale, že hladiny moří reagují na vývoj teplot se zpožděním až cca 250 let. Takže hladiny mohou růst dlouho poté, co oteplování skončilo. [11]
Nízké korálové ostrovy v Tichém oceánu - jako Maledivy či Tuvalu - se nemusejí bát zatopení. Ačkoli hladiny oceánu rostou, atoly se nepotápějí, naopak se zvětšují. Koráli jsou totiž živé a drží krok s hladinou oceánu. Rozrůstání plochy korálových ostrovů potvrzují i desítky let satelitních snímků. [12, 13]
Reference:
[3] Karel Drábek. Jak potopit ostrovy (Neviditelný pes 1. 11. 2011)
[5] https://sealevel.colorado.edu
[6] Topex-Poseidon
[7] Nils Axel-Mörner. Open letter to President Mohamed Nasheed of Maldives. 20. října 2009
[8] Nils Axel-Mörner. Sea Level Changes and Tsunamis, Environmental Stress and Migration Overseas The Case of the Maldives and Sri Lanka. Internationales Asienforum, Vol. 38 (2007), No. 3–4, pp. 353–374
[9] Climate Change Reconsidered. NIPCC Report 2009. Chapter 4; převzato z: Jevrejeva, S., Grinsted, A., Moore, J.C. and Holgate, S. 2006. Nonlinear trends and multiyear cycles in sea level records. Journal of Geophysical Research 111.
[10] Anthony Watts. The 500 year FUD about sea levels. WUWT 18.října 2011
[13] Bryant, Nick. Low-lying Pacific islands growing not sinking. BBC 3.6.2010.
(c) Vítězslav Kremlík 2012, Klimaskeptik.cz, kremlik.blog@seznam.cz