Jak funguje klima

Pacifický dekadální cyklus

Tento oceánský cyklus má dvě fáze. Cca 30 let ochlazování a cca 30 let oteplování. Oteplování ze 70-90. let byla prostě teplá fáze tohoto pradávného cyklu.

Sluneční činnost nejvyšší za tisíce let: Vynořujeme se z malé doby ledové

Proč se ve 20.století oteplovalo? Protože sluneční činnost dosáhla úrovně nejvyšší za stovky, ba za tisíce roků. Vynořujeme se totiž z poslední malé doby ledové (ty přicházejí v pravidelném cyklu cca 2400 let).

Pohyb Slunce

Slunce nesedí v těžišti sluneční soustavy, ale pohybuje se okolo něj. Když jsou jeho inerciální pohyby (solar inertial motion) chaotické, tak sluneční aktivita klesá a na Zem se ochlazuje. To jsou ona minima sluneční aktivity jako Spoererovo či Maunderovo minimum. Tato tzv. "SIM hypotéza" dosud nemá známý fyzikální mechanismus, zatím ale nemáme žádné jiné vysvětlení, proč sluneční aktivita cyklicky kolísá.

Čím kratší cyklus slunečních skvrn, tím silnější

Schwabeho cyklus slunečních skvrn má proměnlivou délku, něco kolem 11 let. Je vypozorováno, že kratší cykly jsou silnější.

Hlavní skleníkový plyn je přírodní vodní pára

Alarmističtí klimatologové z přehledů skleníkových plynů vodní páru pod různými záminkami rádi vynechávají. Po roce 2000 CO2 dál stoupal, ale vodní páry v atmosféře ubývalo, tudíž skleníkový efekt celkově klesal.

Teplota kopíruje oceánské cykly

Teploty nekopírují křivku CO2, ale spíše křivku přírodních oceánských cyklů.

Sluneční vítr ovlivňuje magnetické pole Země

Jedním z ukazatelů sluneční činnosti je aa-index geomagnetické aktivity. Čím je tento index vyšší, tím více bylo magnetické pole Země narušeno slunečním  větrem. To nám říká, že sluneční aktivita rostla v 2.půli 20.století až asi do roku 1990.

Zářivý výkon Slunce sledují satelity

Původní satelitní měření ukazují, že sluneční aktivita od 80. do 90.let vzrostla. Tedy by mohla být spoluzodpovědná za globální oteplování. Pak ale alarmisté přišli a tyto grafy přepsali.

Každých 200 let přichází solární ochlazení

Tzv. Suessův solární cyklus má délku zhruba dvou staletí. Minima v tomto cyklu nesou jména předních astronomů. Např. Maunderovo minimum. To příští se čeká v první půli 21.století.

Globální oteplování si dalo přestávku

Teploty roku 1998 nebyly v dalších 13 letech překonány. Růst globálních teplot se poněkud zpomalil, či přímo zastavil. Především se ale nenaplnily vysoké teploty, které v roce 1988 předpovídal pro naši dobu James Hansen z NASA. Vliv CO2 na teploty byl přeceněn.

I alarmisté uznali, že Piers Corbyn měl pravdu a že za chladné zimy v letech kolem roku 2009 mohl pokles sluneční aktivity

Hladiny CO2 zřejmě kolísaly o 100 ppm i ve středověku

Z průduchů fosilizovaných zbytků rostlin lze rekonstruovat vývoj CO2 v minulosti. Zdá se, že v minulosti hladiny CO2 kolísaly více, než jsme si dosud mysleli. Ledovcové grafy jsou zřejmě nepřesné - jsou asi zahlazené, protože vzduch z různých vrstev je promíchán.

Kosmické záření

Tzv.Svensmarkova hypotéza hovoří o možném vlivu kosmického záření na klima. Když zesílí sluneční vítr, pronikne skrze něj na Zemi méně kosmického záření a proto se tvoří méně mraků. (Silnější sluneční aktivita = silnější sluneční vítr = méně kosmického záření = méně (ochlazující) oblačnosti = oteplování)