Energetická chudoba

 

Globálním oteplováním se zdůvodňuje přesun peněz z kapes daňových poplatníků do kapes privilegovaných skupin (uhlíková lobby). Politici schvalují zákony, které jistým podnikavým kruhům dávají mimořádná privilegia. Občan si nemá na olupování stěžovat, má se uskromnit. Uhlíková lobby si podporu pro své zájmy kupuje pomocí legální korupce, pomocí "zelených dotací".

Klima je ale jen záminka, na klima nemá tato politika sebemenší vliv.

 

Uhlíková daň: 

V září 2011 vláda rozhodla, že od 1.1.2013 se uhlíková daň zvýší a domácnosti a firmy na ni zaplatí asi o 5-7 miliard ročně více. Náměstek ministra financí pro daně Ladislav Minčič říká o tomto záměru: „Cena uhlí by narostla o více než polovinu, těžkého topného oleje o třetinu až polovinu a lehkého topného oleje o čtvrtinu nebo třetinu.“  [1, 2]

 

Příspěvek na obnovitelné zdroje:

Ze státního rozpočtu, tedy z daní občanů, stát vyplácí tzv. příspěvek na obnovitelné zdroje. V roce 2011 se takto promrhalo 32 miliard Kč. V roce 2012 dokonce 38 miliard. Většina z těchto peněz jde solárním elektrárnám, proto se „fotovoltaika“ stala v anketě Lidových novin slovem roku 2010. Těchto cca 32 miliard je zodpovědných za celou třetinu státního schodku, který na rok 2012 činí asi 105 miliard korun. [3]

Energetický regulační úřad posléze rozhodl, že od roku 2014 už další podporu pro OZE dávat nebude. Škoda už je ale napáchána. „Jen letos stojí podpora obnovitelných zdrojů přes 38 miliard korun, což hradí spotřebitelé prostřednictvím plateb za elektřinu… Při zastavení podpory v roce 2014 budou podle ERÚ náklady na obnovitelné zdroje v letech 2005 až 2034 činit 874,3 miliardy korun.“ [4]

To znamená zdvojnásobení státního dluhu, který kolem roku 2008 činil asi jeden bilion Kč. Během roku 2008 dluh vzrostl o  více než 107 miliard na 999,5 miliardy korun[5]

 

Emisní povolenky

Od 1.ledna 2012 musejí povolenky povinně mít aerolinky operující v EU. To povede k zdražování letenek.  Zpáteční letenka do USA díky tomu zdraží až o 24 Euro. Což není málo, uvážíme-li, že zpáteční letenka Londýn – New York dnes stojí kolem 250 Euro. A to ještě nic není, protože zatím aerolinky dostanou  85% povolenek zdarma. [6]

Od roku 2012 si firmy budou muset kupovat emisní povolenky (doposud je dostávaly zdarma). Stát na prodeji emisních povolenek od firem vybere v letech 2013 – 2020 asi 200 miliard Kč. Firmy kvůli tomu občanům zdraží své služby. Další povolenky za asi 50 miliard, dle dohody ze září 2011, firmy dostanou zdarma. [7]

 

Biopaliva

Biopaliva, která měla nahradit fosilní paliva, vytlačila z polí produkci potravin a způsobila tak hlad v rozvojových zemích. V letech 2005-2008 ceny potravin stouply o 83%. Pro chudé vrstvy, které za jídlo utratí 50-80% svých příjmů, šlo o katastrofu. Asi 100 milionů lidí kvůli tomu upadlo do chudoby. [8] 

Kromě toho bohatí plantážníci kácejí pralesy a likvidují celé vesnice domorodců, aby získali půdu na lukrativní pěstování dotovaných biopaliv. Miliony chudých lidí jsou tak vyháněny, jejich vesnice vypáleny či srovnány se zemí. Podle Fóra OSN pro domorodé obyvatelstvo (United Nations Forum on Indigenous Issues) hrozí až 60 milionům lidí, že budou vyhnáni z domova, aby udělali místo expanzi biopaliv [9]

 

Kolik oteplení se tím zabrání a za jakou cenu

Dánský statistik Bjorn Lomborg spočítal, že i kdyby se každá průmyslová země včetně USA zapojila do Kjótského protokolu a plnily se závazky celé  století, nemělo by to ani za sto let prakticky žádný vliv. Globální oteplování by se tím do roku 2100 snížilo jen o 0,15°C. Přitom náklady by světově činily téměř 180 miliard ročně. Tato politika tedy nemá žádný vliv na odvrácení oteplení o cca 3°C, které očekává klimatický panel OSN. [10]

Německo zaplatí 150 miliard dolarů, aby oddálilo globální oteplování o jednu hodinu za sto let. [11]

O plánech EU snížit do roku 2020 své emise o 20% vůči hladinám z roku 1990 Lomborg říká: To by stálo asi 250 miliard USD ročně. Kdyby takto investovali celých 80 let až do roku 2100, mohli by tak snížit oteplení o dvacetinu stupně Celsia, tj. 0,05°C. Podle toho zaplatíme jeden dolar, abychom odvrátili ekologické škody za 2 centy. [12, 13]

Pro srovnání, jak velké to jsou sumy, uvádím, že v roce 2008 světová rozvojová pomoc chudým zemím (ODA, official development assistance) od členů OECD činila 119,8 miliard. Z toho USA daly 26 miliard. [14]

 

Sternova zpráva

Názor, že boj proti klimatu je levný a že se vyplatí, pochází ze Sternovy zprávy (Stern Review). Tu v roce 2006 zpracoval Nicholas Stern pro britskou vládu a poté se za ni postavil i klimatický panel OSN. Sternovy výpočty však mají jednu početní chybu. Mají nulovou diskontní míru, tj. předpokládají, že hodnota peněz se v čase nemění. Je to asi jako domnívat se, že nové auto má stejnou cenu jako ojeté auto z bazaru. Sternovu zprávu kritizoval William Nordhaus, nositel Nobelovy ceny za ekonomii. [15]

 

Uhlíková burza

Přestože boj s klimatem je pro veřejnost ztrátový, někteří lidé to prosazují. Shodou okolností jsou to ti samí, kdo z toho mají finanční zisk. U kolébky Kjotského protokolu stál Ken Lay (poradce presidenta Clintona), šéf Enronu - později odsouzený za účetní podvody. Americká obdoba Viktora Koženého. [16]

Zajímavé je též, kdo stojí za  Americkou uhlíkovou burzou (CCX - Chicago Climate Exhange), která obchoduje s odpustky (pokuty za emise skleníkových plynů). Mezi předními akcionáři najdeme firmu Al Gora. Jako jeden z ředitelů v burze sedí Maurice Strong, zakladatel ekologického programu OSN (UNEP), který předsedal Summitu Země 1992 v Riu. V radě poradců burzy sedí Pachauri, šéf klimatického panelu OSN. A mezi zakladatele burzy patří pozdější president Obama. [17]

 

Dotace pro naftaře

Zelení sice ropné firmy jako Exxon pokládají za strůjce všeho zla. Paradoxně ale naftaři stojí v čele environmentalismu. Zakladatel eko programu OSN je naftař. Šéf klimatického panelu OSN je také naftař. I ropní magnáti stojí o zelené dotace  z peněz daňových poplatníků. [18]

 

Peníze pro rozvojové země

Rozvojové země vidí klimatické změny jako příležitost, jak dostat zadarmo peníze. Hovoří o klimatickém dluhu Západu a požadují odškodné od bledých tváří za údajné škody, které způsobila evropská průmyslová revoluce. Mluví tak Fidel Castro i jiní. Kapitalismus označují za největší pohromu  v dějinách. Jenže posílat peníze diktátorům rozvojových zemí to tamějším lidem nepomůže. Přejmenovat rozvojovou pomoc na klimatickou pomoc také nikomu nepomůže. Obojí stejně zůstává jen v rovině slibů, protože na to nejsou prostředky. [19, 20]

 

Reference:

 

[1] Povolenky budou zdarma, lidé zaplatí více na dani. LN 21.září 2011;

[2] EKONOM: Uhlí bude o polovinu dražší kvůli nové dani z dílny ministra Kalouska. HN 1.2.2012

[3] Kvůli zelené energii zaplatíme navíc čtyři miliardy. Lidové noviny 9. září 2011;

Vláda schválila rozpočet, čtyři miliardy přihodila VV na dopravu. Novinky.cz 21.září 2011

[4] ERU zastaví podporu nových obnovitelných zdrojů od roku 2014 (Finanční Noviny 25.dubna 2012)

[5] Státní dluh byl vloni téměř bilion koru (LN 9.1.2009)

[6] Higher airline prices loom under EU emissions scheme. Independent  27.září 2011

[7] Č. Klos. Prohučí miliady za emisní povolenky kmínem? Českápozice 8. září 2011 

[8] Biofuel Support Policies: An Economic Assessment. OECD, July 2008.

[9] Another Inconvenient Truth. Oxfam 2008

Honduras: Válka proti oteplování si vyžádala další lidské životy; Krvavé uhlíkové odpustky z Ugandy

[10] Gen Epstein. Global warming is manageable – if we are smart. Barrons.com  18.května 2009.

[11] Thomas Fuller. Bjorn Lomborg and Global Warming. Examiner 6 May 2009

[12] Kenny MacIver. We need to ignite an energy tech revolution,” says controversial environmentalist Bjørn Lomborg.  I-cio.com 24.ledna 2011

[13] Richard S. J. Toll. An Analysis of Mitigation as a Response to Climate Change. Copenhagen Consensus Center.

[14] Development aid at its highest level ever in 2008. OECD.org 30.3.2009

[15] William Nordhaus. The Stern Review on the Economics of Climate Change. Yale University. 3 May 2007

[16] V.Kremlík Enronmentalismus: šméčko s emisními povolenkami

[17] V.Kremlík Bamberg Obama: Loutka uhlíkové lobby

[18] V.Kremlík. Džejárův poslední trik aneb naftaři v čele ekologismu

[19] V.Kremlík. Za špatné počasí prý může kapitalismus.

[20] V.Kremlík. Cancún - 100 miliard dolarů na boj s klimatem?

 

(c) Vítězslav Kremlík 2012, Klimaskeptik.cz, kremlik.blog@seznam.cz